SLOUP
NEJSVĚTĚJŠÍ
TROJICE
Olomouc - Česká republika Více o sloupu Památka zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO

Ve zkratce

O sloupu

Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2000, je unikátní perlou města. Fascinuje svou krásou, sochařskou rozmanitostí, precizností, rozměry a duchovním poselstvím.

Sloup Nejsvětější Trojice se nachází na Horním náměstí v Olomouci a představuje jedinečné dílo vrcholného baroka, které bylo v Olomouci obdobím výjimečného stavebního a uměleckého rozvoje.

O autorovi

Václav Render

31. 8. 1669 (pokřtěn) Olomouc – 3. 8. 1733 Olomouc

Václav Render byl císařský privilegovaný architekt a kameník.

Svou dráhu započal jako učeň místního kamenického mistra Václava Schüllera, další zkušenosti získával v Kroměříži a poté již jako tovaryš ve Vratislavi. Do Olomouce se vrátil v roce 1694, kdy se stal měšťanem a kamenickým mistrem. Jeho dílna se postupně vypracovala na jeden z největších podniků na Moravě. Věhlas Václava Rendera  přesáhl hranice markrabství a úspěšně konkuroval i vídeňským kamenickým mistrům.

Jeho mistrovské řemeslo dodnes připomínají morové mariánské sloupy v Litovli, Zábřehu, Mohelnici, Moravské Třebové, Uničově a Šumperku. V Olomouci nese jeho rukopis monumentální oltář sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice, většina kašen nebo portál kostela Panny Marie Sněžné. Podílel se také na dostavbě poutního chrámu na Svatém Kopečku a stavebních pracích pro klášter Hradisko. Grandiózní návrhy na sloup Panny Marie na Dolním náměstí a monumentální sloup Nejsvětější Trojice proslavily jeho jméno do dnešních časů a udělaly z něj jednoho z nejvýznamnějších olomouckých rodáků.

Václav Render vlastnil v Olomouci dům č. 7 na ulici 8. května.  Pohřbený je v kostele sv. Mořice v Olomouci.

Trochu

Historie

Budování morových sloupů se rozšířilo po Tridentském koncilu jako barokní prvek, inspirovaný sloupem na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě z roku 1614. Olomoucký sloup Nejsvětější Trojice se řadí k posledním příkladům této módní vlny. Sloup Nejsvětější Trojice již ale neodkazuje na ukončení morové nákazy, ale jedná se o čestný triumfální sloup.

Stavba olomouckého trojičního sloupu započala roku 1717 a ukončena byla až za dlouhých 37 let, v roce 1754.

Je vrcholným dílem několika umělců a řemeslnických mistrů. Původní autor podoby sloupu byl olomoucký kamenický mistr a architekt Václav Render. Sloup dobudoval do výšky prvního patra, dokončena byla kaple a část sochařské výzdoby. Na dokončení sloupu pracovali postupně kameničtí mistři František Thoneck, Jan Václav Rokický, Augustin Scholz a Jan Ignác Rokický. Velkolepou sochařskou výzdobu započal Filip Sattler. Po jeho smrti pokračoval Ondřej Zahner, který vytvořil 18 soch světců, 9 reliéfů a figury světlonošů. Ten také vymodeloval sousoší Nanebevzetí Panny Marie, umístěné ve střední části sloupu, a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice s archandělem Michaelem, která z mědi vytepal a pozlatil Šimon Forstner.

Unikátní

Sochařská
výzdoba

Sloup je zdoben ve třech patrech 18 sochami světců, 12 figurami světlonošů , 12 reliéfy apoštolů a 3 reliéfy hlavních křesťanských ctností – alegorií Víry, Lásky a Naděje.

Ve střední části sloupu se nachází pozlacené měděné sousoší Nanebevzetí Panny Marie a na jeho vrcholu zářící sousoší Nejsvětější Trojice s archandělem Michaelem.

Ve spodní části sloupu se ukrývá malá kaple zaklenutá kupolovou klenbou.

Architektura sloupu včetně reliéfní výzdoby je zhotovena z maletínského pískovce, sochy byly vytvořeny z kvalitnějšího pískovce z Mladějova.

fialova_Svatý Václav_01

socha

Přemyslovský kníže svatý Václav, již více než tisíc let, hraje klíčovou roli v českých dějinách. Je jedním z nejoblíbenějších a nejuctívanějších národních světců, symbolizující morální hodnoty a národní identitu.

fialova_Florián_01

socha

Svatý Florián byl uctíván jako ochránce před požáry, jež v minulosti představovaly jedno z největších rizik pro města i vesnice. Jeho úcta se rozšířila zejména v dobách, kdy požáry ohrožovaly celé komunity.

fialova_Svatý Alois Gonzaga_01

socha

Alois Gonzaga, člen významného mantovského šlechtického rodu, vstoupil do jezuitského řádu ve věku sedmnácti let, navzdory otcovu odporu. Od počátku byl znám pro svou hlubokou zbožnost a přísnou askezi.

fialova_Svaty Antonín Paduánský_01

socha

Svatý Antonín, jeden z nejoblíbenějších světců baroka, se narodil v Lisabonu do šlechtické rodiny. Ve věku patnácti let vstoupil do augustinského řádu, kde získal vynikající vzdělání.

fialova_Svatý Jan Kapistrán_01

socha

Svatý Jan Kapistrán, významný kazatel 15. století, spolupracoval se sv. Bernardinem Sienským, zakladatelem observantské větve minoritského řádu. Jeho kazatelská činnost zanechala hluboký vliv na tehdejší církev

fialova_Mořic_01

socha

Svatý Mořic, jeden z nejuctívanějších svatých z římské éry, byl velitelem Thébské legie, složené z koptských křesťanů naverbovaných v okolí egyptských Théb. Tato legie sloužila pod římským císařem Maximiánem.

modra_Cyril_01

socha

Svatý  Cyril, narozen kolem roku 827 v Soluni, pocházel z rodiny vysokého úředníka. Studoval teologii, filozofii a literaturu v Konstantinopoli, což ho připravilo na jeho pozdější misionářskou činnost.

modra_Vojtěch_01

socha

Světec je vyobrazen s biskupskými odznaky – pluviálem, mitrou a berlou. Po jeho levé straně je vedle berly zachován atribut vesla. Původní kovová rukojeť vesla se bohužel nedochovala, ale její význam přetrvává.

modra_Jan Nepomucký_01

socha

Svatý Jan Nepomucký, český zemský patron a spolupatron Bavorska a salzburského biskupství, byl v období baroka jedním z nejpopulárnějších světců v habsburské monarchii, kde jeho úcta dosahovala vrcholu.

modra_Jan Sarkander_01

socha

Kněz a mučedník svatý Jan Sarkander je jedním z hlavních patronů olomoucké diecéze. Narodil se v roce 1576 ve Skočově na Těšínsku. Jeho život a mučednická smrt zanechaly hluboký otisk v dějinách církve.

modra_Svatý Blažej_01

socha

Světec je tradičně vyobrazen s biskupskými insigniemi: pluviálem, štólou, pektorálním křížem na krku a mitrou na hlavě. Tyto symboly jeho postavení a úcty v církvi jsou klíčové v ikonografii světců.

modra_Metoděj_01

socha

Svatý Metoděj, starší bratr sv. Cyrila, se narodil v Soluni roku 815. Po kariéře byzantského úředníka vstoupil do mnišského života a nakonec se stal prvním moravským arcibiskupem.

zluta_Anna_01

socha

Světice, která je vedle Panny Marie jedinou ženou zobrazenou na sloupu, je její matkou a patří do příbuzenstva Krista. Její zobrazení podtrhuje důležitost postavení v rodinném okruhu.

zluta_Jan Křtitel_01

socha

Svatý Jan Křtitel je považován za jednu z nejvýraznějších kamenných soch na sloupu. Uzavřený tvar postavy, umocněný mírnou rotací, dodává soše dynamiku, pomocí žehnajícího gesta zvednuté pravé ruky.

zluta_Jeroným_01

socha

Svatý Jeroným, významný teolog a spisovatel, je proslulý především svým překladem Bible z řečtiny a hebrejštiny do latiny. Jeho dílo mělo zásadní vliv na křesťanskou literaturu a dodnes ovlivňuje výklad Písma.

zluta_Svatý Vavřinec_01

socha

Svatý Vavřinec je na sloupu zobrazen jako druhý patron olomoucké radniční kaple a patří mezi nejuctívanější světce v křesťanském světě, hned po svatých Petru a Pavlovi, kteří jsou rovněž významnými postavami víry.

zluta_Svatý Josef_01

socha

Svatý Josef má významné postavení mezi svatými, je jedním z nejvíce uctívaných a oblíbených světců v historii. Jeho výjimečná úcta trvá po staletí a stále zůstává klíčovou postavou křesťanského světa.

zluta_Jáchym_01

socha

Socha svatého Jáchyma, dynamicky vyvážená s protějšekem sochy svaté Anny a tvoří s ní výraznou kompoziční skupinu. Spolu s vrcholovými sousošími je jedním z nejvýraznějších prvků na celém sloupu.

červena_Nejsvětější trojice

sousoší

Sousoší na vrcholu sloupu představuje Žaltárovou Nejsvětější Trojici. Zobrazuje Krista, Boha Otce a nad nimi se vznáší holubice Ducha svatého. Tento kompoziční typ je klíčovým prvkem barokního umění.

červena_nanebevzeti panny marie_01

sousoší

Nanebevzetí Panny Marie je umístěno přibližně v první třetině výšky kanelovaného sloupu. Zobrazuje Pannu Marii, jak se vznáší na oblacích s roztaženými pažemi, vyjadřujícími přijetí a otevřenost. 

Zajímavosti

VÍTE, ŽE...

sloup je svými 32 metry nejvyšší barokní skulpturou ve střední Evropě?

stavba sloupu trvala
dlouhých 37 let?

na místě sloupu stávala původně
Herkulova kašna?

Václav Render, hlavní tvůrce sloupu odkázal celý svůj majetek na jeho dobudování?

žádný z hlavních tvůrců sloupu
se nedožil jeho dokončení?

jedna ze soch svatých patří Janu Sarkanderovi, který v době stavby sloupu nebyl svatý ani blahořečený?

pískovcový sloup byl původně bílý díky nátěru, který měl imitovat dražší mramor?

do malého prostoru kaple se při kázáních vešel jen kněz? Věřící stáli venku a hlas kněze slyšeli z akustických otvorů.

Česká Republika

Olomouc

Olomouc, šesté největší město České republiky, je díky své bohaté historii, starobylé univerzitě a kulturním tradicím považována za skvost Moravy. Historické centrum s dominantními památkami, jako jsou sloup Nejsvětější Trojice, radnice s orlojem a šest barokních kašen, tvoří druhou největší památkovou rezervaci u nás. Město je nejen centrem vzdělanosti a duchovního života, ale také významným cílem pro turisty a milovníky kultury.

Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury.